Šárka – Počkej až to ztvrdne…
Díky bohu, že mám kolem sebe kolik gytáristů. To se na mě na startu mého (m)učení hrne rad, že je ani nestíhám zpracovávat. Dělej tohle, nedělej tamto… Jedna mě ale rozsekala slušně. Hned několik brnkalů, samí chlapi podotýkám, mi říkali, že mám prej počkat, až to ztvrdne. Mluvili samozřejmě o prstových polštářcích, ale vysvětlujte to nám sexuálně nevybouřeným! Ale víme jak to funguje – aby to ztvrdlo, musíme se trochu snažit.
Proto jsem si tu radu vzala k srdci. Nikterak to nepřeháním, jakmile začnou prsty bolet až moc, akustika putuje do kouta. Za chvíli ji z něj zase tahám, ale jak to začne zas moc bolet, tak ji do toho rohu zas vracím. A tak furt dokola. Zatím mi tvrdnou leda nohy z té věčné chůze k rohu a zpátky, ale co už. Chlapům jsem sice nikdy přehnaně nevěřila (víme svoje, že dámy), ale když už mi jich to řeklo tolik, tak na tom snad něco bude. Ale pokud to neztvrdne (polštářky), tak je všecky zakleju tak, že už jim taky neztvrdne!
Už jsem ale pochopila, že bez tvrdých polštářků fakt nemám šanci na úspěch. Teď, když jsem ještě měkota, totiž chytnu dva akordy a prsty mám skoro rozříznuté vejpůl, slzy v očích, cvrknuté v textilu.. no nic příjemného. A to přitom nejsem žádná cíťa, dyť su z dědiny kurňa 
Ale ono to „chytnu akordy“ taky není zrovna správně řečeno, protože jak to bolí, nedokážu na ty struny ani pořádně zatlačit, a pak to zní, jako bych brnkala na vlasec na udici. Kdo měl někdy v ruce kejtru, určitě ten zvuk dobře zná.
Sečteno podrženo, zatím to moje rádoby hraní připomíná spíš procvičování sprosté slovní zásoby, a tuším, že už jsem vymyslela i pár nových výrazů. Každopádně to nevzdávám, dál brnkám a přijímám rady. Pokud pro mě taky nějakou máte (věřím že jo, dyť mezi vámi musí být kytaristů taky plná řiť), tak rozhodně dejte vědět mailem – vavrikova@rockmax.cz . Dobré rady budu házet sem na web, ať z toho něco mají i jiní začátečníci. Pište i vy, co se na něco učíte hrát (nervy nepočítám), ať vím, že v tom nejsem sama, že mi někdo šlape na paty. Třeba mě to popožene. Předem dík, smradi 
Mějte se, Šárka
